svátek má Vendelín
  • Obec Sudslava - Východní Čechy
  • Obec Sudslava - Východní Čechy
  • Obec Sudslava - Východní Čechy
  • Obec Sudslava - Východní Čechy
  • Obec Sudslava - Východní Čechy
  • Obec Sudslava - Východní Čechy

Obec Sudslava se nachází v okrese Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický
v oblasti mezi městy Vamberk, Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí a Choceň.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.

 
Obec Sudslava
 
  Orlické hory a podorlicko - info Východní Čechy - info Czech point informace Návštěva lékaře  

Z dějin obce

Historie – z dějin obce

Přesné určení doby, kdy došlo k počátkům osídlení území východních Čech našimi předky není známo. Území patřilo k okrajovým částem českého království a bylo porostlé hustým pohraničním pralesem. Již v pravěku byla však úrodnější část území osídlena lidem lužické a slezské kultury, jak dokazují archeologické nálezy.

V historické době jsou Východní a Severovýchodní Čechy obsazeny rodovými osadami kmene Charvátů. Později se stalo území pevně řízenou državou Slavníkovských knížat. Osídleno bylo však pouze povodí dolních toků řek Orlice, Loučné, Bělé a Kněžny. Tento stav trval až do počátku 13. stol., kdy osídlení dosahovalo k současným městům Kostelci n. Orl. a Chocni. Teprve za vlády Přemysla Otakara II., kolem poloviny 13. století dochází k rozsáhlé kolonizaci do té doby neosídleného pohraničního území českého království. Tato území král propůjčil jednotlivým panským rodům, které prostřednictvím nových osadníků území kolonizovali. Celé povodí horního toku Divoké Orlice bylo kolonizováno příslušníky rodu Drslaviců, který do té doby sídlil na plzeňsku. V našem kraji založily členové tohoto rodu hrady Potštejn a Litice a osídlili celé povodí Divoké Orlice až k jejím pramenům. Horní povodí řeky Tiché Orlice, povodí řeky Třebovky a horní tok moravské Sázavy kolonizoval rod pánů z Drnholce, z nichž zejména Heřman a Vilém po dokončení kolonizace v tomto kraji odešli kolonizovat na Rychnovsko a stali se zakladateli pánů z Rychnova. Území mezi Orlicemi, tedy i okolí Sudslavi osídloval rod Žampachů znaku lovecké trubky, na rozdíl od Žampachů z Potštejna, kteří byli potomky Drslaviců. Poprvé se páni ze Žampachu (znak lovecké trubky) připomínají na Kyšperku (dnešním Letohradě) na začátku 14. století. Je to Jeniš z Kyšperka, který škodil na majetku zbraslavského kláštera v okolí hradu Lanšperka. Tento Jeniš z Kyšperka byl patrně praotcem prvních majitelů Sudslavi, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Jako první se zde připomíná roku 1349 Bušek z Kyšperka a Jan ze Sudslavi, kteří po smrti zdejšího faráře Bohuňka podávali ke zdejšímu kostelu nového faráře Duchka. To je také první zachovalá doložená zpráva o Sudslavi.

Z této zprávy múžeme usuzovat, že obec Sudslava byla založena koncem 13. století. Své jméno dostala po Sudslavovi, nebo také Zdislavovi zakladateli vesnice nebo vůdci osadníků, kteří vesnici zakládali.
Za zmínku stojí i informace o tom, že sudslavskou tvrz náležející Mikuláši z Potštejna prý dobyl a zbořil v roce 1338 při tažení proti Mikulášovu Potštejnu markrabě moravský Karel, pozdější císař Karel IV. Tento údaj však uvádí až v roce 1677 ve svém díle o válečných dějinách Maravy Mars Moravicus historik a spisovatel Tomáš Pešina z Čechorodu, takže ho nemůžeme považovat za prokazatelně první údaj o Sudslavi a zdejší tvrzi a o příslušenství Sudslavi k majetkům Mikuláše z Potštejna.
Jako další majitel vesnice se uvádí Petr Kolouch ze Sudslavi, jinak ze Žampachu. Připomíná se roku 1407. Roku 1415 zdejší tvrz a vesnice patří pánům z Brandýsa n. O. Z nich se připomíná Jindřich a roku 1432 jeho syn Jan ze Sudslavi. Vdova po Janovi se připomíná ještě roku 1454. V té době patrně také zanikla zdejší tvrz, jejíž zbytky byly znát ještě roku 1779. Později v roce 1823, když na místě bývalé tvrze stavěl stodolu František Kačírek, nalezli zde gotický klíč.
Celou druhou polovinu 15. stol. není o Sudslavi nic známo. Teprve na jeho konci se uvádí jako součást borohrádeckého panství, které v té době patřilo Lickům z Rýzemburka.
Při této příležitosti je třeba se zmínit i o hradišti Chloumek, jehož zbytky leží v lese jižně od Sudslavi. Jak se toto tvrziště původně jmenovalo není známo. Spisovatel Alois Jirásek sem umístil děj povídky „Na Chloumku“ pojednávající o událostech po smrti krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli roku 1278, kdy tlupy zemského správce Otty Braniborského drancovali českou zemi včetně našeho okolí.

Posledním z Licků z Rýzemburka, který držel Sudslavu, byl Zikmund. Vesnici roku 1568 ještě s dalšími vesnicemi prodal Václavu Hrzánovi z Harasova, který ji připojil k panství potštejnskému. Z této doby se zachoval zajímavý přehled o vesnici. Tak roku 1587 zde bylo 20 hospodářských usedlostí. Z povinných dávek a platů jejich hospodáři vrchnosti platili ročně o sv. Jiří 3 kopy a 15 grošů a o sv. Havlu stejnou částku. Robota byla stejná pro všechny a to 21 dnů práce o žních. Naturální dávky 61 slepic byly převedeny na plat 2 kopy a 2 groše. Ve vesnici byla v té době výsadní krčma, kde se čepovalo panské pivo. Mimo to zde byl rybníček, do kterého se nasazovalo na 2 roky trdlo (tření) 2 kopy kaprů. K vesnici náležel i les tehdejších názvů Páleniště a Lísek.

Na konci 16. století po smrti Adama Šťastného Hrzána z Harasova se stal poručníkem jeho nezletilé dcery strýc Adam Starší Hrzán z Harasova, majitel panství Lanškroun, Skalka a Červený Hrádek. Byl to velice krutý feudál, který poddané na svých panstvích tvrdě utiskoval a zvyšoval poddanské povinnosti a robotu. Na přelomu 16. a 17. století vykoupil od poddaných celou ves Dřel a na jejich pozemcích zřídil dvůr Závrš. Když Anna Kateřina nabyla zletilosti, prodala roku 1603 :“tvrz a dvůr řečený Závrš, kdež někdy ves Dřel sloula a v ní vejsadní krčma byla s příslušenstvím, vsi Velkou a Malou Skrovnici a Sudslavu za 2250 kop své matce Kateřině rozené z Klinštejna a Roztok.“ Ta zde však dlouho nebydlela a následujícího roku celý majetek včetně Sudslavi prodala Janu Kapounovi ze Svojkova. Ani on zde dlouho nepobyl a roku 1608 celé závršské panství prodal za téměř dvojnásobnou cenu 4500 kop grošů českých Janu Mladšímu z Bubna. Ten později získal panství Borovnice a Sudslava sdílela až do rok 1850 osudy bojovnického panství.Po připojení Závrše k Borovnici zanikla i tamnější tvrz.

Sudslavský kostel se připomíná již roku 1380. Obnoven byl roku 1664. Do Bílé hory zde byl bratrský sbor, ale po vyhnání nekatolíků ze země zde působili kostelečtí jezuité. Obnovený kostel byl postavený ze dřeva a stal se místem posledního odpočinku majitelů panství Borovnice, což je možné shlédnout i dnes na zachovalých renesančních náhrobcích. Z počátku tento kostel příslušel k Brandýsu nad Orlicí, roku 1692 byl však povýšen na kostel farní a byla zde zřízena fara, která si v podstatě zachovává původní podobu do dnešních dnů a je jednou z historických památek okresu. Budovu dnes již bývalé fary prodala církev spolu s přilehlými pozemky v roce 2006 soukromému vlastníkovi. Ten v současné době budovu opravuje se záměrem vybudovat v ní prostory určené ke konání různých výstav. K farnosti patřily obce Velká a Malá Skrovnice, Seč, Turov a Hájek. Dnešní barokní podoba kostela pochází z roku 1772 a byl vystavěn hrabětem Kinským. Za kostelem se nachází kaple z roku 1750, která sloužila jako kostnice, či márnice. V této souvislosti je potřeba se zmínit i o poutním kostelu Homole, který nechala v roce 1692 postavit na tehdejším pustém kopci v blízkosti katastru obce Sudslava hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte, rozená ze Žďáru, majitelka panství Borovnice. Téhož roku zde byla zřízena první škola v okolí pro děti z okolních vesnic.
Po zániku patrimoniální správy v roce 1850 Sudslava připadla k nově vzniklému hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou a soudnímu okresu Kostelec nad Orlicí. Tento stav zůstal zachován až do roku 1949, kdy byla Sudslava připojena k okresu Vysoké Mýto a po dvou letech v roce 1951 k okresu Ústí nad Orlicí, jehož součástí je dodnes.
Do roku 1848 byl v čele obce rychtář, do jehož pravomoci patřilo vedení obce a výkon vrchnostenského práva. V dalším období bylo do čela obce ustaveno obecní zastupitelstvo v čele se starostou obce, po roce 1945 národní výbor v čele s jeho předsedou a v roce 1990 opět obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Pro zajímavost uvádíme přehled starostů a předsedů MNV:
1832 – 37 Václav Horský, rychtář z čp. 4,
1851 – 59 Josef Dostál, představený z čp. 12,
1859 – 66 Jiří Hylák, představený z čp. 19,
1866 – 69 František Hylák, představený z čp. 6,
1869 – 76 Jiří Hylák, představený z čp. 19,
1876 – 79 Josef Viktorin, starosta z čp. 28
1879 – 82 Josef Plocek, starosta z čp. 3,
1882 – 86 František Hylák, starosta z čp. 6,
1886 – 95 Jiří Plocek, starosta z čp. 39,
1895 – 1902 Josef Plocek, starosta z čp. 53,
1902 – 1914 Jiří Plocek, starosta z čp. 39,
1914 – 1923 Josef Viktorin, starosta z čp. 28,
1923 – 1931 František Hájek, starosta z čp. 9,
1931 – 1939 František Plocek, starosta z čp. 53,
1939 – 1943 František Votava, starosta z čp. 5,
1943 – 1945 František Hájek, zastupující starosta z čp. 9,
1945 – 1950 František Votava, předseda MNV z čp. 5,
1950 – 1976 Matouš Honza, předseda MNV z čp. 48,
1976 – 1990 Ing. Jiří Drábek, předseda MNV z čp. 3, později čp. 70,
1990 - 2006 Jiří Janoušek, starosta z čp. 7,
2006 – dosud Ing. Jiří Drábek, starosta z čp. 70


Původní škola zřízená v roce 1692 pro okolní obce na Homoli byla v roce 1791 přestěhována do Sudslaviz důvodu obtížného docházení dětí do školy. Další historie školy je zachycena podrobně ve složce škola, proto zde není uváděna.
Zajímavé jsou některé statistické údaje o obci a jejich obyvatelích. Tak v roce 1789 bylo v obci 41 domů, v roce 1836 při sčítání lidu měla obec 55 domů s 334 obyvateli. V roce 1880 bylo v Sudslavě 326 obyvatel, v roce 1890 329 obyvatel v 58 domech. Tento stav se zhruba udržuje a v roce 1921 má Sudslava 341 obyvatel v 64 domech.
Od tohoto roku však počet obyvatel klesá, v roce 1950 zde žilo jen 241 lidí a současný stav obyvatel se udržuje okolo 180 v 67 obytných domech, z nichž však některé jsou užívány jako rekreační chalupy.
V roce 1922 bylo stanoveno úřední správné jméno obce, tak jak jej známe z dnešní doby. Tehdejší lidový název Cucslava byl změněn na Sudslava.
Obyvatelstvo obce se vždy převážně zabývalo zemědělstvím. Vybavenost obce byla již v minulosti na výši. Tak v roce 1903 byly v obci dvě pohostinství, dva obchody se smíšeným zbožím, dva obchody se střižním zbožím, obchodník s hodinami, kovář, kolář, truhlář, švec, prodejna tabáku a obchod s máslem a vejci. Po roce 1920 byly v obci dva spořitelní spolky, v obci byla zřízena pošta a četnická stanice, v roce 1927 byla zavedena elektřina. Vysoký počet obchodů a živností se udržoval až do padesátých let, kdy se počet obchodů snížil na současný stav, tj. jeden obchod se smíšeným zbožím a jedno pohostinství.
Obec byla v popředí i kulturním a společenským životem. V roce 1879 byl ustanoven hasičský spolek, postupně založeny tělovýchovné spolky Sokol a Orel, divadelní spolek Jirásek a obec stála vždy v popředí jako hospodářské a kulturní středisko okolí. Toto postavení, i když v jiných podmínkách si udržuje stále.
Život na obci poznamenaly, tak jako v celém státě, události vzniklé po druhé světové válce. V roce 1957 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, které začalo hospodařit na zemědělské půdě v obci. Vzniku družstva napomohl nedostatek pracovních sil a nedostatečná mechanizace u soukromě hospodařících rolníků a sedláků. Za tohoto stavu se nemohla zemědělská výroba rozvíjet tak, jak bylo potřeba. Prvním předsedou JZD byl pan Jiří Vojtíšek a od roku 1961 jeho nástupce pan Josef Valach. V obci bylo vybudováno středisko rostlinné a živočišné výroby a původní zemědělské usedlosti se postupně přebudovávaly na obytná stavení. V roce 1975 došlo v rámci lepšího využití strojového vybavení ke sloučení okolních družstev v jedno JZD se sídlem v Mostku. Toto sloučení vydrželo do dnešních dnů. Většinu okolních zemědělských pozemků v současné době obdělává Zemědělské a obchodní družstvo se sídlem v Mostku. Někteří občané požádali v průběhu 90. tých let minulého století o navrácení vložené půdy a v současné době hospodaří na těchto pozemcích sami. Jedná se o pana Zdeňka Šimka, Josefa Valacha a Josefa Kaplana.
Po celou dobu trvání JZD byla vždy velmi dobrá spolupráce mezi místním národním výborem a zemědělským družstvem. Aktivitou místních občanů za spolupráce s JZD byla v obci vybudována řada staveb sloužících ke zlepšení vybavenosti obce. V obci bylo zavedeno veřejné osvětlení, místní rozhlas, vyasfaltována převážná část místních komunikací, vybudován vodovod, kanalizace, požární nádrž, požární zbrojnice, upraveny prostory obce, opravena budova školy a další akce. Mnohé ze zmiňovaných staveb však jsou v současné době vlivem stáří a morálního opotřebení zralé na opravu, případně rekonstrukci.
Velmi aktivní je i místní TJ Sokol, která vlastními členy vybudovala sportovní areál s tenisovými kurty a hernu stolního tenisu.
V obci též pracuje Český svaz zahrádkářů.
 

     
 
Kontaktní informace

Obecní úřad Sudslava
Sudslava 64
561 13, Sudslava
obec.sudslava@tiscali.cz
web: www.sudslava.cz

       
 
Kde nás najdete
Obec Sudslava na mapě

Zěm. šířka: 50° 2’ 24’’
Zěm. délka: 16° 17’ 14’’¨
zobrazit na mapě

 
 
Nejbližší akce

 

       
   
 
Copyright © 2014 Obec Sudslava Východní Čechy
Vytvořilo: Webové studio Pixel Design
Redakční systém Web-SOUL
Tvorba internetových obchodů